Tech: Mapy v mobilu

Google Maps

Jako na každém novém místě, i v Londonu jsem se potřeboval zorientovat. Nejlepším pomocníkem mi v tom byl můj nový chytrofon - a Google Maps. Samozřejmě, jsem osoba šetřivá a odmítám si stahovat kvanta dat přes mobilní připojení. Naštěstí ale umí Google Maps uložit mapu v offline režimu. To byste měli rádi všichni, ne? :-) Pokud teda stačí, že budete vědět kde jste, pokud máte GPS. Vyhledávání a trasy offline mapy neumí.

Stažení offline map

Pokud třeba pojedete do Tábora, proveďte následující:

1) Připojte se k Internetu, otevřete aplikaci Google Maps, vyhledejte "Tábor".

2) Klikněte na název místa (Tábor) - otevře se nabídka obsahující "Uložit mapu k použití offline".

3) Upravte si oblast, která se má uložit (když to s velikostí přeženete, mapa uložit nepůjde) a mapu si uložte.

4) That's it! Máte uloženou mapu Tábora! Jeďte do Tábora, pusťte si Google Maps a nechte vypnutá data :-)

Správa a mazání map

Vrátili jste se z Tábora a chcete mapu smazat? No problemo!

1) Otevřete si menu schované za 3 čárkami vlevo dole.

2) Ťukněte na "Vaše místa".

 3) Zajeďte dolů - uvidíte svoje uložené mapy.

 4) Zobrazit vše a spravovat - můžete smazat "Tábor" - menu se zobrazí když u mapy Tábor kliknete na tři tečky nad sebou... mimochodem volba "Uložit novou mapu offline" v tomto menu umí uložit místo, ne které se právě v Google Maps díváte.

TripAdvisor City Guides

Na předchozím obrázku je vidět, že jsem si takhle stáhl i mapu Toronta. Přiznávám, že jsem jí vůbec nepoužil, protože jsem našel něco pro daný účel užitečnějšího. TripAdvisor dává k dispozici mobilní aplikace určené pro konkrétní města. A ty aplikace stojí za to (pokud jedete do jednoho z těchto velkých měst). Aplikace obsahuje nejen mapu, ale i zajímavá místa a hodnocení. A hlavně - všechno se stáhne předem a aplikace funguje velmi dobře offline.

 Když jsme byli v Torontu, dalo se díky tomu ještě v autobusu (a pak i ve městě) zkoumat kam máme a kam nemáme jít. Pro velkoměstského turistu byla aplikace od TripAdvisoru lepší než mapy Googlu. Na druhou stranu tam z České republiky najdete jenom Prahu.. a bude to na vás nejspíš mluvit anglicky.

Mini: Hokejisti

Tohle začalo kdysi dávno. V blíže nespecifikované době v polovině devadesátých let (jupí, můžu už psát skoro jako historik:-), se do Tábora dostaly kartičky z NHL. Byla z toho nová sběratelská vášeň, která u mě navázala na známky a céčka. A zanechala na mně stopy, jak je vidět z  tohohle příspěvku.

Ne, že bych si z té doby nějak moc pamatoval... Vím jen, že jsme museli karty kupovat v sázkové kanceláři. Že první balíček jsem se rozhodl rozbalovat rychlostí 1 kartička / 1 den. Že první karta, kterou jsem vytáhl byl Peter Ahola. Že v tom prvním balíčku byl taky Wayne Gretzky. A že jsme za nějaký čas byli schopní nasbírat celou sérii. V televizi tenkrát NHL nebyla (až na výjimky nočních finále), týmy byly neznámé, hráče jsme rozlišovali podle počtu bodů na zápas (má "nadprůměr", nemá "nadprůměr"). Chodil jsem tenkrát na hokejovku, takže o lidi se společným zájmem nebyla nouze.

Postupem času jsme si vybrali oblíbené týmy. Mě se líbil černo-červeno-žlutý Vancouver. Neměl jsem ani tušení, kde to je. Když jsem o necelých dvacet let později, v roce 2012, seděl v hale Vancouveru Canucks na zápase Vancouver - Colorado, bylo to splnění snu, který jsem nikdy ani neměl :-) Ale bylo to super.

Zpátky do každodenní reality - v Londonu mají samozřejmě hokejové (a další) karty v každém pořádném obchoďáku. Kartičky jsem sice přestal kupovat už dávno, ale nezapomněl jsem. Když tu vidím kompletní série (=všechny karty z jednoho roku) prodávané v jedné krabici, připadá mi to skoro jako svatokrádež. Kolik my jsme tenkrát, za mejch mladejch roků, měli práce s tím takovou sérii zkompletovat! Dneska už si ta mládež ničeho neváží! (No dobře, náhodné balíčky se tu samozřejmě prodávají pořád taky.)

Každopádně - když jsem v obchodě Dollarama (=vše za dolar.. víceméně) našel krabičku s kartičkami za 2 dolary, po pár dnech jsem neodolal. Ukázalo se, že obsahem jsou 4 celkem dost staré balíčky. Náhodou šlo ale většinou o karty, které byly k dostání i u nás hned ve druhé vlně (ano, starší přišly po novějších:-). Před 20 lety.

Užil jsem si spoustu zábavy (no dobře, tohle je relativní:-) s postupným rozbalováním. Dokonce jsem zkoušel i přesvědčit D a H, aby se celé akce zúčastnily. Přece jen - rozbalovat náhodně namíchaný balíček postupně vyžaduje určitou trpělivost.

Karty mi ale už došly, budu se muset vydat na další nákup:-)

Hašek, Klíma, nos Jaromíra Jágra na kartě Marca Recchiho z roku 1991...

Jarri Kurri, Theo Fleury (1990).. a slovenští "mlaďoši" Ľubomír Višňovský a Zdeno Chára (2007)

Přírodička

Žijeme v lesním městě. Teda vlastně v Lesním městě. London nosí tuhle přezdívku celkem oprávněně (pracuje na ní už přes 150 let). Je překvapivě jednoduché se dostat ze zcela zcivilizovaných končin s poctivě posekaným trávníkem do lesa, který vypadá, že ho naposledy navštívili irokézští stopaři. Někdy k tomu stačí pár kroků. Obzvláště slovem "park" Kanaďani někdy popisují i místa, připomínající netknutý prales.

Divočina? Popravdě řečeno, je to Helen Mott Shaw Park tady.

Jakožto ve správném Lesním městě, nežijí v Londonu jen lidé, ale i zvířata. "Divoká". Různá. Mnohá.

Chimpunk Chipmunk

Nejfotogeničtější potvůrkou je chipmunk (čipmank). V Čechách je bezpochyby nejslavnější z těchhle veverek Chip... a samozřejmě jeho parťák Dale. V Londonu pobíhá po městě, na zahradách, na loukách, na hřbitovech a vůbec všude možně neuvěřitelné množství jeho příbuzných. Vypadají roztomile, jsou zvědaví a moc se nebojí - konečně chápu, jak dostali od Disneyho tu roli.

Když jsme přijeli, bydleli jsme chvíli v domě se zahradou. Přesněji - bydleli jsme v "suterénním" bytě v domě se zahradou. Chipmunkové nám dělali většinu času společnost. Jeden dokonce zavítal i dovnitř otevřeným francouzským oknem a chvíli skákal D po posteli. (Zemní veverka je) Drzejší než (nezemní) veverka! Poté, co jsme se přestěhovali (do klasického amerického domku... ale bez zahrady), už chipmunky tak často nevídáme.

Chipmunk sedí pod lavičkou.

Chipmank kouká z trubky.

Chipmunk skáče D po posteli :-)

Racoon

Zato si prý máme hlídat odpadky. Po městě se totiž pohybují i racooni - mývalové (btw. kdo z vás ví, jak se řekne mýval slovensky)?. A prohledávání odpadků je jejich oblíbená činnost. Proto máme odpadkové koše v bedně. A na bedně máme položené těžké dlaždice. A bednu máme poškrábanou nějakými drápky.

Mývala jsme viděli asi jenom jednou. Procházel se takhle k večeru v řece. Vlastně jsme ještě jednoho "potkali" včera - ale ten ležel přejetý na silnici, což dokazuje, že to tu pro místní zvířenu není zase až tak pohádkové.

Nudíte se?

Groundhog

Málokteré zvířatko ale vypadá tak spokojeně, jako správný univerzitní groundhog - svišť. Když jsem skupinu těchhle mohutných chlupatých koulí viděl v kampusu poprvé, nechtěl jsem úplně věřit svým očím. Teď už ale chápu, že tam zkrátka někde bydlí. Sviští rodinka je každopádně dobrá dekorace trávníku.

Čestný člen univerzitního sboru.

Goose

H říkala, že před pár dny viděla, jak hejno divokých hus kompletně zastavilo u univerzity dopravu na čtyřproudé Western Road, když se rozhodlo přejít na druhou stranu. Místní řidiče to prý nějak nerozčilovalo. Zkrátka počkali.

U řeky/řek žijí společně s husami taky kachny. Na těch ale není nic zas tak zvláštního, ty máme doma taky, no néé?

Kach... husy... bernešky (?)

Hare

Dalším zvířetem, které by člověk potkal v Čechách spíše než na ulici na jídelním lístku jsou zajíci. V Kanadě jim zřejmě žádná vážná hrozba ze strany místních jedlíků nehrozí - za pojmem "fast food" vidí evidentně něco jiného. Místní zajíci jsou velmi krotcí - a na to, že neumí lézt na stromy i odvážní. Po ránu nám tu často jeden běhá pod okny kolem silnice.

Zajíc - stoik.

Veverky

Možná, že zajíci nelezou na stromy kvůli tomu, že už je obsadily veverky. Dobrá, první částí předchozí věty si nejsem úplně jistý, ale druhou už celkem jo. Veverek je tu opravdu obrovské množství a přesto, že jsem je zařadil až na konec, tvoří základ místní fauny. Však je taky Lesní město už z definice plné stromů, že? :-)

Veverka hřbitovní.

Veverka obchoďáková.

A zpátky do lesa

Úplně na začátku našeho pobytu jsme při cestě do parku/lesa/pralesa potkali ještě jedno zajímavé zvířátko - užovku. Samozřejmě v severoamerické kamufláži (bohužel jsem ji sám nevyfotil), což trošku komplikovalo prvotní identifikaci. Skautky H a D nebyly ze setkání úplně nadšeny... dopadlo to ale asi jako obvykle. Chvíli jsme se koukali na hada (ha, barevný had!), had koukal na nás (ha, Češi!) a pak jsme se vydali do svých domovů. Teda když se had konečně odplazil z té poctivé lesní pěšinky, po které jsme šli. Z obou stran byla obklopená zahradami domů s posekaným trávníčkem a bazény odkud se ozývalo spokojené čvachtání. Lesní město, no.

Bonus: Srna vyfocená přes Skype zevnitř domu.