Erste Fall, Wasserfall

Prej jestli chce dítko banán. Celkem banální banánová otázka. Padla v Kanadě, v Londonu, v Ontariu, v části Cherryhill, v obchoďáku, před knihovnou*)... jenže padla česky a já jsem jí slyšel. Takže jsme se seznámili s 5ti člennou českou rodinou, která bydlí v paneláku asi 200 metrů od našeho domu. "Cool!" zvolá pravý Čech. Po týdnu se nám naši noví přátelé ozvali, že bychom mohli společně vyrazit na Niagaru. S něčím takovým se nedá nesouhlasit, že?

Dvěma auty (pánský a dámský vůz) jsme vyrazili v sobotu ráno na zhruba dvou a půl hodinovou cestu do města příznačně nazvaného Niagara Falls. Cesta po dálnici je zajímavější hlavně když se přiblíží k jezeru. Ve stejné době se začínají objevovat i (předpokládám, že jediné) kanadské vinice.

Samotné centrum města Niagara Falls vypadá jako... lunapark. Umělá sopka, kasína, hotely, dinosauři, plastové postavičky, stánky s občerstvením, muzeum voskových figurín - tohle všechno můžete navštívit, pokud vás nebaví padající voda a duha, kterými těmhle atrakcím konkuruje o pár set metrů dál příroda.

Neodolatelné!

Niagarské vodopády leží na hranicích Kanady (provincie Ontario) a USA (stát New York), takže se o ně oba státy musely pěkně podělit. To v praxi znamená, že největší vodopád Horseshoe Falls (Podkova) leží na kanadské straně (no.. vodopád sám je v Kanadě, ale jeden břeh je americký) a dva menší - American Falls (Americký vodopád) a Bridal Veil Falls (Nevěstin závoj) na americké.

A protože mám už od mala problém s popisováním věcí, budu dál vyprávět hlavně pomocí obrázků:

American Falls a Bridal Veil Falls (toho druhého jsem si nevšiml, dokud jsem si na Wiki nepřečetl že tam je).

Jak se rodí mraky.

Maid of the Mist. 

Horseshoe Falls - z kanadské strany.

Těsně nad vodopádem.

Duha.

Střídání stráží.

Milovníci vody si můžou jít dát spršku přímo pod americké vodopády. Ale dostanou pláštěnky. 

Kdo viděl Niagarské vodopády jen z jedné strany, zná jen polovinu příběhu. Přes údolí se naštěstí klene most, přes nějž je možné snadno dosáhnout druhé strany! Relativně snadno. No.. už jsem byl na jednodušších mostech. Z kanadské strany se musí zaplatit asi 50 centů a projít turniketem. Na druhé straně vás čeká americký hraniční přechod s americkým imigračním úředníkem, který vás nechá vyplnit americké vstupní formuláře a zaplatit americký poplatek americkými dolary, které ... jsme naštěstí měli. Za čtvrt hodinky jsme se přes pana úředníka dostali do Států. Poprvé v USA. Použitý dopravní prostředek - vlastní nohy. Takhle bych si to před pár lety nepředstavoval :-)

Niagara From The Bridge.

Hranice USA - Kanada.

Pozorovací věž.

Voda se musí trošku rozběhnout, než z těch vodopádů skočí.

Nikola Tesla. Postavil si tu elektrárnu.

Nikola Tesla vedl koncem 19. století pomyslnou válku s Thomasem A. Edisonem - byla to válka střídavého a jednosměrného elektrického proudu. Právě na Niagarských vodopádech se de facto rozhodla, když zakázku na stavbu vodní elektrárny získal Westinghouse (používající Teslovy patenty).

Americká strana.

Variace na téma "zajímavou černobílou fotku vyfotí každej blbec".

Duha. A most z USA do Kanady (a naopak).

Moje ruka.. a pád vody.

U.S. of A.

Zábavní park Niagara - k vašim službám.

Prošli jsme si i americkou stranu - víc se podobá (nezábavnímu) parku. Jde vlastně o ostrůvky v řece Niagara. Ta se vyloženě těší na vodopády, takže spěchá v divokých peřejích. Vodopády samotné je ale líp vidět z kanadské strany.  

Kanadská dálnice...?... široká velice! Pche, prej že to nejde, příště žádný obrázky, všechno popíšu slovy!

Do Londonu jsme se vrátili až v noci. Byl to moc zajímavý výlet, děkujeme našim přátelům, že nás na něj dovezli a všude nás provedli :-)


*) ano, knihovna má celkem hodně poboček v obchodních centrech. A zbytek na dohled od nich.