Aby bylo jasno, tak jsme se připravovali, aby všechno proběhlo hladce - včera jsme si pěkně projeli trasu na kole (já(!) jsem jel(!) na kole(!)); zjistili jsme kde je škola; zjistili jsme jak dlouho nám to bude trvat tam dojet; zjistili jsme že se to nejmenuje Westmount (západní hora) pro nic za nic a že to je pěkný krpál; já jsem zjistil, že si budu muset pořídit kolo úměrné své výšce a taky, že mě bolí nohy jako vždycky (a že z kopce se na kole jezdí dobře). Večer jsme zjistili, že bude ráno bouřka, takže kolo necháme na jindy. Zorientovali jsme se v místních jízdních řádech a našli jsme si autobusy.
Dneska jsme tam přijeli s pěknou časovou rezervou, která je mi naprosto nepodobná... a pak jsme zjistili, že nám bylo veškeré plánování na nic. A že musíme najít neznámou školu na neznámé adrese k níž jezdí neznámé linky. Sranda musí bejt, naštěstí máme vědce na telefonu.
Nakonec jsme to ale nějak zvládli a s pouhým dvouhodinovým zpožděním jsme úspěšně dorazili. D si tam vzali a nechali a já jsem se vydal na pár hodin zkoumat místní obchoďáky (stačí najít křižovatku dvou velkých ulic a je jich tam hned dost:-) Zažil jsem i jeden krásny tropický liják.
Liják... |
... a sluníčko se nevylučují |
D angličtinu v mezinárodně-přistěhovaleckém společenství v klidu zvládla. A za odměnu jsme si zašli do KFC. Což je vlastně pointa, protože jsem tam byl poprvé v životě:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat