Mini: Koláč

Tak jsem měl taky narozeniny. 14 dní po Kanadě. Nejsem zrovna typ na oslavy, takže jsme je pojali celkem skromně.  Přemýšlel jsem, co bych si tak mohl přát, když mi vlastně nic nechybí - a vymyslel jsem: koláč.

H určitě pod dlouhé době něco ráda upeče, že? :-)

Základem bylo samozřejmě sehnat suroviny. Kultura stravování je tu trošku jiná a jídlo taky. Většinou mi to (při mé neschopnosti) moc nevadí a polotovary zatím celkem rád zkouším. Jenže polotovary nebyly s mým narozeninovým přáním úplně kompatibilní. Ve vybraném receptu se objevilo hned několik věcí, které se (asi;-) v normálním obchodě obvykle neprodávají - hrubá mouka, tvaroh, droždí, pudink.

Naštěstí jsem v nedávno rámci anabáze s angličtinou důkladně prozkoumal několik obchodových křižovatek... a v jednom z obchoďáků jsem našel i Varsovia Deli - polský obchod s (polskými) potravinami.

Plakátek u Varsovia Deli

V rámci našich angličtinových výprav jsem se tam tedy vydal pro výše uvedené suroviny. Samozřejmě jsem nepodcenil přípravu a na seznam, který mi sepsala H, jsem si přidal polské a anglické překlady. Pro jistotu :-) Nakonec byla moje mise úspěšná. Dokonce měli i droždí a naštěstí byl jeden "Pressed Cottage Cheese" označen i polským nápisem "Twaróg". Mouku jsem si taky vybral - měli "krupczatku", kterou radili na fórech pro Čechy ztracené ve světě ;-) Dobrým znamením bylo, když se mě prodavačka ptala co budu péct.

K surovinám se přidaly ještě třeba kanadské borůvky (a pár dalších věcí, o nichž nic nevím, protože moje mise byla omezená na nakupování u Poláků:-) a H upekla prima koláč.

Česko-polsko-kanadský borůvkový koláč.
(omlouvám se za zhoršenou kvalitu fotografie, ale takovéhle věci se musí fotit rychle - než zmizí)

Původní plán počítal i s propagací české kultury v zahraničí (šikovnější už by na to měl EU grant...), takže jsme část koláče rozdali sousedům :-) H říká, že se teď budou bát chodit ven, aby zase něco nedostali... no uvidíme.